Proč je v domečku pro panenky důležitější příběh než výtah

Hrozně rád píšu o své dvouapůlleté dceři. Ona má zase hrozně ráda svůj domeček pro panenky. A právě tenhle domeček je pro náš příběh moc důležitý. Skoro stejně jako pro mou dceru…

domecek

V každé místnosti jiná tapeta, barevně sycnchronizovaný nábytek, vana se studenou i ohřívanou vodou...


Hned na první pohled to není ledajaký domeček. Má tři patra, dřevěný nábytek, terasu, oddělitelné okenice, a dokonce manuální výtah. Prostě paráda.


Všechny tyhle vymoženosti jsou skvělá věc do té doby, než si coby rodič všimnete, že si s těmito vychytávkami hrajete sami. Dcera je až na výjimky ignoruje a chce donekonečna opakovat následující dvě scénky, které jsem pro ni vymyslel:

 

Scénka číslo 1:
Panenka se zasněně dívá z okna ve 2. poschodí, v tu chvíli se cosi přihodí, ona vypadne ven a řítí se k zemi. K novému případu sprintuje paní doktorka, stetoskopem pacienta vyšetřuje, nakládá ho do sanitky a za hlasitého houkání (otce), s ním míří do nemocnice.

stetoskopNedivte se, v dětských očích je tohle doktorka jako jakákoliv jiná.

 

Scénka číslo 2: 
Panenka chytá do ruky balónky, jejichž obsah helia je ale nepřiměřeně vysoký, takže panenka pomalu stoupá. Během toho stačí zděšeně vykřikovat na všechny strany. Jiná panenka (ovládaná otcem) se v tu chvíli proměňuje v King Konga, skáče z jednoho patra do druhého, až se ocitá na střeše a v poslední možnou chvíli skočí po stoupající panence, aby ji za hlasitého „víííííííí“ mé dcery stáhla znovu k zemi.


Povšimněte si prosím jedné věci: ani v jedné situaci nehraje žádnou roli možnost svézt se výtahem z přízemí do 1. patra nebo přenést ručně malovaný nábytek na prostornou terasu.


Ne. Dětský úsměv způsobuje příběh. Příběh, díky němuž se hra s domečkem proměňuje v zážitek. V prožitou radost. V čiré emoce.

 

radost

Pro to, aby se rodiči podařilo vytvořit na tváři svého dítka podobný úsměv, je schopen udělat cokoliv.


Tohle je ten důvod, proč si každý rodič podobný domeček pořizuje. Kvůli přislíbenému štěstí svého potomka.


Vím o tom své. Kdykoliv houkám při jízdě sanitkou nebo skáču s dočasným King Kongem po stoupající chudince, nadýmám se pýchou. Dítě se směje a je to moje zásluha; povedlo se mi rozveselit vlastní dítě. Rozesmát ho.


Jsem hrdina. Nebo se tak alespoň cítím. A dám ruku do ohně, že o tenhle pocit stojí každý rodič.


Pokud chcete být v reklamě úspěšní, předložte dobrý příběh. Takový, který vyvolává emoci.


A nemusíte k tomu prodávat zrovna domečky pro panenky…

 

---

 

Bavili jste se? A chcete ještě?

10 obrázků zdarma. A na cokoli
Vysavač se vrátil ze záhrobí. Tomu by analytici e-shopu nevěřili
Striptérka v tramvaji! Aneb jak napsat sexy titulek
Čeština je jako Facebook. Taky si myslíte, že ji ovládáte?

Napište. Odepíšu.

Až bude zase něco nového, rád se vám ozvu. Stačí mi tu nechat svůj e-mail.